Rozmarýn lékařský

Rosmarinus officinalis

Známý též pod názvem rozmarýna lékařská.

Původ a výskyt:
Pochází ze Středomoří.

Složení:
Obsahuje 1 až 2 % silice (verbenon, borneol, cineol, kafr, limonen aj.), flavonoidy (luteolin, apigenin, diosmetin aj.), diterpenové hořčiny (pikrosalvin, rosmanol, rosmadial aj.), kyselinu ursulovou, oleanovou, kávovou, chlorgenovou a rozmarýnovou, třísloviny (až 8 %) a další látky.

Užití:
Působí proti plynatosti. Povzbuzuje nervy a krevní oběh. Při zevním použití pak prokrvení kůže. Zlepšuje paměť. Výzkumy naznačují možné pozitivní účinky při Alzheimerově nemoci, léčbě rakoviny a při prevenci mozkových příhod. Má antioxidační účinek.
Užívá se též jako koření, buď samostatně, nebo v rámci provensálského koření. Dodává jídlům trpce kořeněnou chuť, vůní se podobá kadidlu. Užívá se při přípravě skopové a jehněčí pečeně, telecího masa, drůbeže, vařených ryb a rajských omáček.

Příprava:
Čaj se připravuje z jedné kávové lžičky na jeden hrnek vody. Luhuje se 5-10 minut.
Používá se jako koření.

Upozornění:
Tato bylina nenahrazuje pestrou stravu, je určena jako doplněk stravy.
Neměla by být užívána osobami s nedostatkem železa.
Těhotné a kojící ženy by neměly požívat větší dávky této byliny.

Zdroje:
Geiger, F.: Bylinný receptář.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozmar%C3%BDn
http://en.wikipedia.org/wiki/Rosemary