Bez černý

Sambucus nigra

Původ a výskyt:
Roste v téměř celé Evropě kromě části Skandinávie a většiny Ruska, na východě po Kavkaz, Černé moře, Malou Asii, Arménii a Írán.
Pěstován nebo zavlečen byl i do dalších částí světa.

Složení:
Plod bezu obsahuje flavonoidy, antokyanové glykosidy, kyselinu jablečnou a citronovou, hořčiny, třísloviny, pektin, vitaminy A, B a C.
Květ obsahuje silice, glykosidy, flavonoidy (rutin a kvercetin), sliz a třísloviny.

Užití:
Plod bezu se dnes používá zejména při bolestech periferních nervů (ischias a pod.). Osvědčil se i u bolestí trojklaného nervu a při svalových bolestech. Má mírně projímavé účinky. Plody bezu se dají použít i na barvení látek (barví fialově až šedočerně).
Květy bezu působí potopudně a snižují horečku, podávají se proto obzvlášť při tzv. nemocech z nachlazení a onemocněních infekčních. Dobře se osvědčily i jako součást urologických čajů.

Příprava:
Šálek nálevu či záparu se připravuje z jedné až dvou čajových lžiček plodů, pije se mezi jídly 2 -- 3x denně.
Šálek nálevu z květů bezu se připravuje ze dvou čajových lžiček byliny, pije se 2 -- 3x denně.

Upozornění:
Tato bylina nenahrazuje pestrou stravu, je určena jako doplněk stravy.
Po třech týdnech užívání plodů bezu se doporučuje udělat týdenní přestávku.

Zdroje:
Grešík, V.: Léčivé rostliny, díl 1.
Geiger, F.: Bylinný receptář.
http://botanika.wendys.cz/kytky/K501.php